Matka Tereza Čistá hodnota: Wiki, ženatý, rodina, svatba, plat, sourozenci

2024 Autor: Lewis Russel | [email protected]. Naposledy změněno: 2023-12-17 06:03

Čisté jmění Matky Terezy je Neznámé

Životopis Matky Terezy Wiki

Anjezë Gonxhe Bojaxhiu se narodila 26. srpna 1910 ve Skopje – tehdy v Osmanské říši, nyní FYR Makedonie – do rodiny kosovských Albánců a stala se řeholní sestrou a misionářkou římskokatolické církve, která byla všeobecně známá jako blahoslavená Tereza z Kalkaty. Zemřela 5. září 1997 v Kalkatě/Kolkatě, Západní Bengálsko, Indie.

Může být svatokrádež ptát se – „Jak bohatá byla Matka Tereza?“– neexistují vůbec žádná konkrétní čísla, která by naznačovala, že měla nějaké soukromé finanční prostředky nebo odkázala nějakou částku při svém odchodu, i když je nesporné, že nakonec přilákala miliony dolarů v darech od mnoha dobrodinců z celého světa na podporu její práce, a to nejen v Indii, ale nakonec se rozšířila i do mnoha dalších zemí. Byly položeny otázky kvůli poněkud laxním účetním postupům v organizaci Teresa, včetně neschopnosti poradit jejich finanční situaci v Indii, jak to vyžadují zákony upravující charitativní organizace. Zdá se, že odpovědí je, že vše je vynaloženo na správu zjevně stále rostoucího počtu lidí, kteří naléhavě potřebují pomoc, po celém světě.

Matka Tereza Čistá hodnota $?*****$?

Otec ‚Agnes‘Nikolie se angažoval v místní politice, ale zemřel, když jí bylo devět let. Příběhy o misijní práci ji zjevně fascinovaly již od útlého věku a o tom, že by měla nějakým způsobem přispět, se přesvědčila až v pozdním dospívání, což se jí údajně potvrdilo při návštěvě svatyně Černé Matky Boží v kosovském městě Vitina. -Letnice, když jí bylo 18. Téměř okamžitě odešla z domova – nikdy se nevrátila – a nastoupila do opatství Loreto v Rathfarnham v Irsku, aby se naučila angličtinu a také základy učitelské a misionářské práce.

Agnes odcestovala do Indie následujícího roku, naučila se bengálsky a učila na škole svaté Terezie v Darjeelingu a v roce 1931 přijala jméno Tereza – patronka misionářů, když začala své řeholní sliby. Následně se přestěhovala, aby učila na loretánské škole ve východní Kalkatě, v roce 1937 složila poslední sliby, v roce 1944 se stala ředitelkou, přičemž neustále sledovala chudobu kolem sebe a také hinduisticko-muslimské násilí po skončení druhé světové války.

Zatímco si sestra Tereza uvědomovala, že její učení je cenné, začala se více zajímat o celkový stav milionů lidí, které viděla všude kolem sebe – „černá díra v Kalkatě“byla zvláště notoricky známá – a tak se rozhodla pokusit se zmírnit jejich utrpení. Později měla popsat okamžik, kdy se během svého každoročního pobytu v Darjeelingu v roce 1946 cítila povolána k jinému povolání mimo vyučování, a následně v roce 1948 založila školu v Kalkatě, která se velmi brzy stala útočištěm pro „nejchudší mezi chudými“. “, ačkoli se neustále potýkala s nedostatkem podpory, včetně základních potravin.

Přilákala však malou skupinu aktivistek, které se jistě opíraly o fyzickou podporu, a také začala přitahovat dary všeho druhu. Terezu pak Vatikán podpořil při zřízení toho, co se později v roce 1950 formálně stalo Misionáři lásky, také s určitou podporou indické vlády. Darovaný opuštěný hinduistický chrám přeměnila na místo pro umírající bez ohledu na jejich víru a v okolí Kalkaty založila několik klinik, které se starají o pacienty s leprou. Třetí část jejího zájmu o sirotky a děti bez domova začala v roce 1955 – byl otevřen Dětský domov Neposkvrněného Srdce. Bylo to během tohoto období, kdy se Tereza ze zřejmých důvodů stala známou jako ‚Matka‘.

Šíření díla Matky Terezy bylo takové, že si toho všimlo mnohem více filantropů a dary se zvyšovaly, takže se o stále více lidí v nouzi mohlo postarat; navíc se přímo zapojilo více příznivců. Od počátku 60. let 20. století byly hospice otevřeny i v jiných částech Indie. Poněkud překvapivě bylo první zařízení v jiné zemi otevřeno ve Venezuele v roce 1965 s pěti sestrami a další byly brzy otevřeny v Římě, Rakousku a Tanzanii před rokem 1970 a v následujícím desetiletí v mnoha zemích Afriky, Asie, Evropy a dokonce i v Spojené státy.

Současně byly založeny další organizace věnující se těmto charitativním činnostem – Misionáři charitativních bratří v roce 1963 a sestry nakonec v roce 1976. Laici – katolíci i nekatolíci – byli začleněni do Spolupracovníků Matky Terezy, tzv. Nemocní a trpící spolupracovníci a laičtí misionáři lásky. Hnutí Corpus Christi pro kněze bylo založeno Matkou Terezou v roce 1981 a poté v roce 1984 Misionáři otců lásky, kteří spojovali charitu s kněžstvím. Celkem se Misionářky lásky rozrostly na více než 450 bratrů a 5 000 sester po celém světě a do počátku 21. století provozovaly 600 zařízení ve 120 zemích.

Úsilí Matky Terezy bylo formálně uznáno a odměněno a jistě mnohými obdivováno, možná včetně některých se svědomím. V roce 1962 byla Matka Tereza odměněna Padma Shri, čtvrté nejvyšší indické občanské vyznamenání, v roce 1972 následovala cena Jawaharlal Nehru za mezinárodní porozumění a poté Bharat Ratna – nejvyšší indické vyznamenání – v roce 1980. Z dalších zemí mj. v roce 1962 obdržela na Filipínách cenu Ramona Magsaysaye za mezinárodní porozumění za mezinárodní porozumění. V roce 1971 obdržela od papeže Pavla VI. Mírovou cenu Jana XXIII. a v roce 1976 katolickou cenu Pacem in Terris v roce 1976. V roce 1982 byla jmenována Matka Tereza čestný společník Australského řádu, „…za službu komunitě Austrálie a lidstvu obecně“.

Snad tři nejvyšší vyznamenání udělená Matce Tereze jako uznání za její nikdy nekončící úsilí o zmírnění chudoby a utrpení společnosti, byly za prvé Nobelova cena míru v roce 1979; není překvapením, že věnovala doprovodnou finanční odměnu ve výši 192 000 $ Indii, která má být použita na zmírnění strádání chudých v zemi. Bylo citováno, že „…odměny byly důležité pouze tehdy, pokud by jí pomohly pracovat pro bezmocné“.

Za druhé, v roce 1996 obdržela čestné občanství Spojených států amerických, což je velmi zřídka udělované ocenění, za podporu práce mezi chudými v USA.

Co je však možná nejdůležitější, Matka Tereza byla v roce 2003 katolickou církví blahořečena jako „blahoslavená Tereza z Kalkaty“. Dalším krokem by se zdálo být začlenění do svatosti katolické církve.

Navzdory určité kritice jejích institucí ohledně nehygienických podmínek a jejímu postoji k takovým otázkám, jako jsou potraty – rozhodně proti – v době její smrti, se vliv Matky Terezy rozšířil do té míry, že bylo zřízeno 610 misí ve 123 zemích, které zahrnovaly 4., 000 sester a přidružené bratrstvo 300 členů; spolupracovníků čítalo více než milion. Do této probíhající celosvětové bitvy jsou zahrnuty útočiště pro lidi s HIV/AIDS, leprou a tuberkulózou, mezi jinými nemocemi, sirotčince pro osobní pomoc a školy.

Bez podnětu jí indická vláda po smrti Matky Terezy v září 1997 uspořádala státní pohřeb. Mezi mnoha poctami stojí za zmínku dvě: premiérka Pákistánu Nawaz Sharif – „byla vzácná a jedinečná osoba, která dlouho žila pro vyšší cíle. Její celoživotní oddanost péči o chudé, nemocné a znevýhodněné bylo jedním z nejvyšších příkladů služby našemu lidstvu.“Předchozí generální tajemník OSN Javier Perez de Cuellar řekl: „Ona je Organizace spojených národů. Ona je mír na světě."

Není pochyb o tom, že Matka Tereza byla jednou z vynikajících osobností, skutečně vůdců 20. století.